Seismicita v severovýchodní části České republiky

Rozsáhlá oblast na severovýchodě ČR a v přilehlé části Polska se vyznačuje zvýšenou geodynamickou aktivitou, probíhající přinejmenším od pliocénu do současnosti. V tomto regionu je znám historický výskyt silnějších, mírně ničivých zemětřesení s intenzitou až I=7-8°. Podrobným monitorováním v posledních dvou dekádách byl v území přibližně vymezeném spojnicemi měst Trutnov, Svitavy, Zlín, Ostrava a Kłodzko zjištěn dlouhodobě zvýšený výskyt slabých zemětřesení. V této oblasti s rozlohou více než 13000 km2 každoročně registrujeme 200-300 mikrozemětřesení a méně často i zemětřesení s makroseismickými projevy. Oblast je v současnosti detailně monitorována lokální seismickou sítí MONET s pomocí dalších seismických stanic regionální seismologické sítě.

Projekty: CzechGeo/EPOS LM2015079, CzechGeo/EPOS-Sci CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001800
Výzkum provádí: Zdenka Sýkorová, Jana Pazdírková, Petr Špaček, Pavel Zacherle a kol.
Spolupráce: ÚGN Ostrava, GFÚ Praha

Katalog přirozených zemětřesení IPE-MONET - každoročně aktualizovaný katalog manuálně lokalizovaných přirozených zemětřesení

Podrobněji o mikroseismicitě na severovýchodě ČR

Od druhé poloviny 90. let bylo pomocí seismické sítě MONET detekováno více než 3000 přirozených mikrozemětřesení z této oblasti (také ji nazýváme zónou Nysa-Morava). Přibližně třetina z nich byla zaregistrována na dostatečném počtu stanic a lokalizována. Některé další slabé jevy je možné přiřadit k ohniskům silnějších lokalizovaných jevů pomocí vzájemné korelace seismogramů. Zemětřesení se vyskytují jednotlivě nebo v sekvencích, které mají často charakter krátkých seismických rojů. Většina epicentrálních oblastí je aktivována opakovaně po celou dobu měření a jejich distribuce naznačuje pokračující deformaci na známých zlomových systémech. Magnitudo instrumentálně lokalizovaných jevů se pohybuje v rozmezí -1,4 až 3,5.

Makroseismické projevy byly v době detailního monitorování zaznamenány pouze u nejsilnějších otřesů – například zemětřesení poblíž Hlučína v r. 2017. Nicméně z dřívějších dob je v tomto regionu znám výskyt silnějších, mírně ničivých zemětřesení s intenzitou až I=7-8°, jejichž makroseismické účinky byly často pozorovány i ve značně vzdálených lokalitách (např. Český Těšín 1786, Strzelin 1895 nebo Hronov 1901).

Podobně jako v západních Čechách jsou i pro tuto oblast charakteristické také další regionálně anomální projevy mladé tektonické aktivity: dlouhodobé poklesové pohyby na zlomech v sedimentačních pánvích Hornomoravského úvalu v období pliocénu až pozdního pleistocénu, pliocenní a spodnokvartérní erupce alkalických vulkanitů v Nízkém Jeseníku a Rychlebských horách a současný zvýšený tok CO2 endogenního původu ve formě vývěrů uhličitých minerálních vod ve značné části oblasti.

Přestože energie instrumentálně i historicky zaznamenaných zemětřesení není nijak velká, paleoseismické studie ukazují, že ještě v pozdním pleistocénu byly přinejmenším některé zlomy v regionu velmi aktivní. Sedimentární záznam pozdně pleistocenních pohybů na sz.-jv. orientovaném zlomu Kosíře v pánvi Hornomoravského úvalu dokládá minimální rychlost pohybu 0.1-0.3 mm/rok a indikuje možnost epizodické deformace zemského povrchu rupturou při silných zemětřeseních s M>>6.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info