Monitorování lokalit jaderných elektráren Temelín a Dukovany

Seismické monitorování lokality Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany je prováděno v souladu s bezpečnostními doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jeho základním úkolem je seismotektonická charakteristika širšího okolí elektráren, definování seismických zdrojových oblastí používaných při výpočtech seismického ohrožení, rozlišení aktivních a neaktivních zlomů a stanovení maximálního magnituda v oblastech s difúzní seismicitou, popř. v oblastech bez historických zemětřesení.
K monitorování využíváme dvě vlastní lokální sítě krátkoperiodických seismických stanic, které jsou v provozu od r. 1991 (síť Temelín), resp. 2015 (síť Dukovany).

Více informací

Monitorování v rámci globálního verifikačního systému CTBT - seismologická stanice VRAC

Hlavním cílem tohoto dlouhodobého úkolu je poskytování technické podpory pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ve shodě se závazky České republiky. Spolupráci mezi ČR a CTBTO zajišťuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Dodržování Smlouvy má být kontrolováno Mezinárodním monitorovacím systémem, jehož součástí je pomocná seismologická stanice VRAC (AS26), provozovaná Ústavem fyziky Země. ÚFZ provozuje v rámci tohoto projektu také Národní datové centrum (NDC) v Brně, které udržuje bezporuchový provoz stanice AS26, zajišťuje přenos jejích záznamů do Mezinárodního datového centra CTBTO ve Vídni, analyzuje záznamy seismických stanic a v případě detekce jaderné exploze informuje národní autority o jejích parametrech.

Více informací

AdriaArray

Projekt AdriaArray je obdobou ukončeného mezinárodního výzkumného projektu AlpArray, se zaměřením na lepší pochopení geodynamiky a seismického ohrožení v širší oblasti adriatické desky (oblast jižně a jihovýchodně od Alp). Pro lepší navázání se oblast výzkumu částečně překrývá s oblastí projektu AlpArray a zahrnuje i velkou část ČR. Hlavním zdrojem dat pro realizaci projektu je opět hustá síť pozorovacích seismických stanic, která vznikla kombinací stálých stanic v regionu a dočasných stanic, vybudovaných pro účely projektu a na dobu jeho trvání.
Projekt byl zahájen v r. 2022 a jeho trvání je plánováno na dobu nejméně 3 let.
ÚFZ je jedním ze zakládajících členů projektu s plnou možností využití všech dat. V současnosti jsou již využívána data online stanic k základnímu seismologickému monitorování v zájmové oblasti (ČR + okolí). ÚFZ poskytuje členům projektu záznamy svých 5 širokopásmových a 10 krátkoperiodických stanic.

Více informací

Dlouhodobý výzkum geochemických bariér pro ukládání jaderného odpadu (Geobarr)

Cílem projektu je doplnění dosavadních údajů o mechanismech vzniku ložiska Rožná a zejména pak studium charakteristik okolního geologického prostředí, které působilo jako přírodní geochemická bariéra bránící migraci uranu z prostředí ložiska do okolí. Tyto charakteristiky mohou být využity při vyhledávání vhodné lokality a výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva, které je tvořeno převážně UO2, podobně jako většina rud na ložisku Rožná.
ÚFZ je zodpovědný za studium historické seismicity, instrumentální monitorování současné seismicity a výzkum pohybové historie zlomů v širším regionu.

Více informací

Seismic Ground Motion Assessment, v.2 (SIGMA-2)

SIGMA-2 je projekt výzkumu a vývoje zaměřený na seismické ohrožení a odhad seismických pohybů půdy. Je financován konsorciem průmyslových firem: EDF (France), Pacific Gas & Electricity (USA), Swiss Nuclear (Switzerland), CEA (France), ČEZ (Cech Republic), Areva (France) a CRIEPI (Japan).
Cílem projektu je zlepšení datových vstupů a vývoj metodických postupů pro výpočet seismického ohrožení, který by měl být co nejlépe adaptovaný specifickým podmínkám posuzovaných lokalit.
ÚFZ je zapojen do řešení dvou témat: (1) Zlomy a tektonika: Posouzení aktivních zlomů v oblastech s nízkou úrovní seismicity a (2) Parametry zemětřesení: Revize českého národního katalogu zemětřesení.
Výstupy projektu budou zahrnovat databázi aktivních zlomů s doporučením pro jejich aplikaci v seismotektonických modelech pro PSHA a nový revidovaný katalog historických a instrumentálních zemětřesení pro území ČR a nejbližší okolí.

Více informací o projektu

AlpArray

Projekt AlpArray byl rozsáhlý projekt mezinárodní spolupráce v letech 2015-2022, jehož cílem bylo provádět špičkový výzkum pro lepší pochopení geodynamiky a seismického ohrožení v oblasti Alp a jejich zápolí. Hlavním zdrojem dat pro realizaci projektu byla hustá síť pozorovacích seismických stanic, která vznikla kombinací stálých stanic v regionu a dočasných stanic, vybudovaných pro účely projektu a na dobu jeho trvání.
ÚFZ se stal nejprve přidruženým a později páteřním členem projektu s plnou možností využití všech dat. Byla vyžívána data online stanic k základnímu seismologickému monitorování v zájmové oblasti (ČR + okolí) a data všech stanic v širším regionu pro účely specifického výzkumu (v užší spolupráci s ZAMG a Univerzitou Vídeň). ÚFZ poskytoval členům projektu záznamy svých 5 širokopásmových a 10 krátkoperiodických stanic.

Více informací

Hydrotermální potenciál oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky (HTPO)

Náplní projektu je zjistit pomocí geologických, hydrogeologických a geofyzikálních metod charakter a původ termálních vod ve zkoumané oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky. Na základě zjištění původu vod, příp. rychlosti jejich doplňování a po posouzení možných rizik této geotermální struktury budou doporučeny varianty jejich dalšího využívání.
ÚFZ v zájmovém regionu studuje současnou a historickou seismicitu a zkoumá pohybovou historii zlomů.

CzechGeo/EPOS a CzechGeo/EPOS-Sci

CzechGeo / EPOS je ucelený systém pozorování geofyzikálních polí provozovaný geovědními institucemi České republiky. Projekt je úzce svázán s evropským projektem 7. rámcového programu EPOS (European Plate Observing System), zařazeným v r. 2008 do cestovní mapy evropských výzkumných infrastruktur ESFRI. Kostru monitorovacího systému tvoří stálé observatoře (seismické, GPS, magnetické, gravimetrické a geodynamické), zapojené do globálních datových sítí s dostupností dat v reálném čase. Stálé observatoře jsou ve vybraných oblastech dlouhodobě významných pro základní výzkum doplněny lokálními stanicemi. Další úrovní systému jsou mobilní stanice, které slouží k opakovaným měřením na vybraných bodech nebo k terénním měřením, zpravidla v rámci velkých mezinárodních projektů.
Tato monitorovací infrastruktura tvoří základní zdroj dat pro pět výzkumných programů: (1) Výzkum vnitrodeskové seismicity na území České republiky a v jejím blízkém okolí, (2) Struktura kontinentální litosféry a mapování reliéfu rozhraní LAB v širším okolí Alp, (3) Rozvoj infrastruktury v oblasti GNSS, gravimetrie a zemských slapů, (4) Geodynamika a (5) Geologická a geofyzikální datová infrastruktura pro podporu výzkumu.

Více informací

Paleoseismologický průzkum lokality NJZ EDU: Posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice

Cílem projektu, řešeného v rámci několika dílčích úkolů, bylo posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice (DBZ) a příčných zlomů jako podklad pro seismotektonické modely používané pro posouzení seismického ohrožení JE Dukovany (EDU).
DBZ je jednou z hlavních zlomových struktur na východním okraji Českého masívu s projevy aktivity v období miocénu. Vzhledem ke značné délce okolo 200 km, pokračování do těsné blízkosti východních Alp, relativně výrazným projevům v reliéfu a projevům aktivních geodynamických procesů popisovaným z jeho okolí představuje tato struktura potenciálně významný zdroj seismických jevů.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v oblasti jižně od Ivančic ukazuje významnou aktivitu DBZ v miocénu, zatímco neporušená stratigrafie starších i mladších pleistocenních sedimentů uložených na zlomové linii svědčí proti zásadní kvartérní aktivitě studované části zlomu.
Vzhledem k vzácným nálezům struktur vzniklých zřejmě jako projevy otřesů v důsledku zemětřesení s neznámým ohniskem je doporučeno uvažovat v seismotektonickém modelu scénáře aktivních segmentů zlomu v jeho jižní části.

Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (REPP-CO2)

Projekt REPP-CO2 je zaměřen na rozvoj technologie geologického ukládání oxidu uhličitého v České republice, v souladu s hlavním cílem Programu CZ08 Norských fondů 2009-2014, jímž je „zmírnění dopadů klimatických změn prostřednictvím zvyšování znalostí a nadnárodní spolupráce v oblasti CCS“. Ukládání CO2 je koncovým článkem technologického řetězce této metody.
Navrhovaný projekt je zásadním krokem pro posun úrovně technologické připravenosti geologického ukládání CO2 v českém prostředí z úrovně TRL 4 (technologie ověřená v laboratoři) na úroveň TRL 5 (technologie ověřená v relevantním prostředí). Pro ukládání CO2 znamená TRL 5 jeho ověření formou pilotního projektu na konkrétní geologické struktuře obdobného typu jako případná budoucí úložiště průmyslového měřítka.
ÚFZ v rámci projektu testoval možnosti monitorování seismicity v blízkosti lokality ve specifických podmínkách Vídeňské pánve a blízkého regionu. Dalším výsledkem byl revidovaný katalog zemětřesení

Více informací

Pozdně kvartérní seismogenní zlomová aktivita a související vývoj sedimentačních pánví ve východní části Českého masívu

Projekt přinesl nové zásadní informace o pohybové historii a paleoseismicitě významných zlomů severovýchodního okraje Českého masívu, faciální architektuře a stratigrafii svrchnopleistocenních a holocenních fluviálních sedimentů Hornomoravského úvalu a současné seismické aktivitě severovýchodní části ČR. Výzkumy v uměle odkrytých profilech a vrtech poprvé umožnily bližší časové zařazení a kvantitativní zhodnocení tektonické aktivity některých zlomů a posouzení odezvy sedimentačního systému Hornomoravského úvalu na tuto aktivitu. Dvě nově vybudované seismické stanice se stávají trvalou součástí regionální monitorovací sítě MONET.

Neotektonika v předpolí Alp a Karpat

Podpůrný projekt kooperace zahrnoval geovědní týmy, které v současnosti provádějí výzkum aktivních zlomů v Českém masívu. Projekt byl zaměřen na výměnu metodologického know-how získaného v jednotlivých oblastech, vzájemnou logistickou podporu během kampaní terénního paleoseismologického výzkumu a získání souvislejšího obrazu o kvartérní a recentní deformaci v oblasti předpolí alpsko-karpatského mobilního pásma.

Výzkumný tým pro ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (Rewanusa)

Cílem společného projektu Ústavu geologických věd (ÚGV) a Ústavu fyziky Země (ÚFZ) PřF MU bylo (1) posílení vědecké odbornosti vědeckých pracovníků, kteří řeší geovědní a geoenvironmentální problematiku s důrazem na podzemní ukládání jaderného odpadu a dlouhodobou seismickou stabilitu území a (2) zvýšení úrovně vzdělání a potažmo profesní uplatnitelnosti absolventů z řad studentů PřF MU.

Paleoseismologické vyhodnocení zlomových struktur v okolí JE Temelín

Projekt s úzkou vazbou k výsledkům jednání smíšené česko-rakouské parlamentní komise o implementaci „Závěrů melkského procesu a následných opatření“ (tzv. Bruselský protokol) byl zaměřen zejména na zjištění charakteru a stáří pohybů na hlubockém zlomu, především s ohledem na související výskyt silných zemětřesení v průběhu pozdního kvartéru. Cílem projektu bylo posouzení současného neotektonického potenciálu zlomu a vytvoření podkladů pro případnou revizi seismického ohrožení JE Temelín.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v několika segmentech zlomu ukazuje neporušenou stratigrafii miocenních, pleistocenních a holocenních sedimentů uložených na zlomové linii a dokládá dlouhodobou neaktivitu zlomu.
Revize katalogů historických a instrumentálních zemětřesení indikuje slabou regionální seismicitu s magnitudy zemětřesení nepřesahujícími M_I=3.2 v období 1591-1991 a M_L=2.6 v období 1991-2009. Se samotným hlubockým zlomem není v období pozorování spojen žádný seismický jev.

Více informací