Monitorování lokalit jaderných elektráren Temelín a Dukovany

Seismické monitorování lokality Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany je prováděno v souladu s bezpečnostními doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jeho základním úkolem je seismotektonická charakteristika širšího okolí elektráren, definování seismických zdrojových oblastí používaných při výpočtech seismického ohrožení, rozlišení aktivních a neaktivních zlomů a stanovení maximálního magnituda v oblastech s difúzní seismicitou, popř. v oblastech bez historických zemětřesení.
K monitorování využíváme dvě vlastní lokální sítě krátkoperiodických seismických stanic, které jsou v provozu od r. 1991 (síť Temelín), resp. 2015 (síť Dukovany).

Více informací

Monitorování v rámci globálního verifikačního systému CTBT - seismologická stanice VRAC

Hlavním cílem tohoto dlouhodobého úkolu je poskytování technické podpory pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ve shodě se závazky České republiky. Spolupráci mezi ČR a CTBTO zajišťuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Dodržování Smlouvy má být kontrolováno Mezinárodním monitorovacím systémem, jehož součástí je pomocná seismologická stanice VRAC (AS26), provozovaná Ústavem fyziky Země. ÚFZ provozuje v rámci tohoto projektu také Národní datové centrum (NDC) v Brně, které udržuje bezporuchový provoz stanice AS26, zajišťuje přenos jejích záznamů do Mezinárodního datového centra CTBTO ve Vídni, analyzuje záznamy seismických stanic a v případě detekce jaderné exploze informuje národní autority o jejích parametrech.

Více informací

Mapování seismické amplifikace v ČR (MASAM)

Uvažované rozšíření lokalit jaderných zdrojů energie do pánevních oblastí ČR zvyšuje význam lokální seismické amplifikace jako faktoru negativně ovlivňujícího seismické ohrožení. Navržený výzkumný projekt je zaměřen na zlepšení úrovně souvisejících informací pro území ČR. Plánovaný postup zahrnuje zejména:
1) Empirické zjištění seismické odezvy na větším počtu vybraných lokalit s různou geologickou stavbou
2) Sloučení výsledků s informacemi o geologické stavbě a s výsledky předchozích studií do modelu regionálního měřítka, který bude sloužit jako první vodítko k výběru lokalit, k revizi stavebních norem a jako podklad pro výpočet hazardu
3) Vytvoření optimálních metodik zjišťování amplifikace a skríningového hodnocení všech vnějších seismotektonických hazardů v lokalitě

AdriaArray

Projekt AdriaArray je obdobou ukončeného mezinárodního výzkumného projektu AlpArray, se zaměřením na lepší pochopení geodynamiky a seismického ohrožení v širší oblasti adriatické desky (oblast jižně a jihovýchodně od Alp). Pro lepší navázání se oblast výzkumu částečně překrývá s oblastí projektu AlpArray a zahrnuje i velkou část ČR. Hlavním zdrojem dat pro realizaci projektu je opět hustá síť pozorovacích seismických stanic, která vznikla kombinací stálých stanic v regionu a dočasných stanic, vybudovaných pro účely projektu a na dobu jeho trvání.
Projekt byl zahájen v r. 2022 a jeho trvání je plánováno na dobu nejméně 3 let.
ÚFZ je jedním ze zakládajících členů projektu s plnou možností využití všech dat. V současnosti jsou již využívána data online stanic k základnímu seismologickému monitorování v zájmové oblasti (ČR + okolí). ÚFZ poskytuje členům projektu záznamy svých 5 širokopásmových a 10 krátkoperiodických stanic.

Více informací

Dlouhodobý výzkum geochemických bariér pro ukládání jaderného odpadu (Geobarr)

Cílem projektu je doplnění dosavadních údajů o mechanismech vzniku ložiska Rožná a zejména pak studium charakteristik okolního geologického prostředí, které působilo jako přírodní geochemická bariéra bránící migraci uranu z prostředí ložiska do okolí. Tyto charakteristiky mohou být využity při vyhledávání vhodné lokality a výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva, které je tvořeno převážně UO2, podobně jako většina rud na ložisku Rožná.
ÚFZ je zodpovědný za studium historické seismicity, instrumentální monitorování současné seismicity a výzkum pohybové historie zlomů v širším regionu.

Více informací

Seismic Ground Motion Assessment, v.2 (SIGMA-2)

SIGMA-2 je projekt výzkumu a vývoje zaměřený na seismické ohrožení a odhad seismických pohybů půdy. Je financován konsorciem průmyslových firem: EDF (France), Pacific Gas & Electricity (USA), Swiss Nuclear (Switzerland), CEA (France), ČEZ (Cech Republic), Areva (France) a CRIEPI (Japan).
Cílem projektu je zlepšení datových vstupů a vývoj metodických postupů pro výpočet seismického ohrožení, který by měl být co nejlépe adaptovaný specifickým podmínkám posuzovaných lokalit.
ÚFZ je zapojen do řešení dvou témat: (1) Zlomy a tektonika: Posouzení aktivních zlomů v oblastech s nízkou úrovní seismicity a (2) Parametry zemětřesení: Revize českého národního katalogu zemětřesení.
Výstupy projektu budou zahrnovat databázi aktivních zlomů s doporučením pro jejich aplikaci v seismotektonických modelech pro PSHA a nový revidovaný katalog historických a instrumentálních zemětřesení pro území ČR a nejbližší okolí.

Více informací o projektu

AlpArray

Projekt AlpArray byl rozsáhlý projekt mezinárodní spolupráce v letech 2015-2022, jehož cílem bylo provádět špičkový výzkum pro lepší pochopení geodynamiky a seismického ohrožení v oblasti Alp a jejich zápolí. Hlavním zdrojem dat pro realizaci projektu byla hustá síť pozorovacích seismických stanic, která vznikla kombinací stálých stanic v regionu a dočasných stanic, vybudovaných pro účely projektu a na dobu jeho trvání.
ÚFZ se stal nejprve přidruženým a později páteřním členem projektu s plnou možností využití všech dat. Byla vyžívána data online stanic k základnímu seismologickému monitorování v zájmové oblasti (ČR + okolí) a data všech stanic v širším regionu pro účely specifického výzkumu (v užší spolupráci s ZAMG a Univerzitou Vídeň). ÚFZ poskytoval členům projektu záznamy svých 5 širokopásmových a 10 krátkoperiodických stanic.

Více informací

Hydrotermální potenciál oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky (HTPO)

Náplní projektu je zjistit pomocí geologických, hydrogeologických a geofyzikálních metod charakter a původ termálních vod ve zkoumané oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky. Na základě zjištění původu vod, příp. rychlosti jejich doplňování a po posouzení možných rizik této geotermální struktury budou doporučeny varianty jejich dalšího využívání.
ÚFZ v zájmovém regionu studuje současnou a historickou seismicitu a zkoumá pohybovou historii zlomů.

CzechGeo/EPOS a CzechGeo/EPOS-Sci

CzechGeo / EPOS je ucelený systém pozorování geofyzikálních polí provozovaný geovědními institucemi České republiky. Projekt je úzce svázán s evropským projektem 7. rámcového programu EPOS (European Plate Observing System), zařazeným v r. 2008 do cestovní mapy evropských výzkumných infrastruktur ESFRI. Kostru monitorovacího systému tvoří stálé observatoře (seismické, GPS, magnetické, gravimetrické a geodynamické), zapojené do globálních datových sítí s dostupností dat v reálném čase. Stálé observatoře jsou ve vybraných oblastech dlouhodobě významných pro základní výzkum doplněny lokálními stanicemi. Další úrovní systému jsou mobilní stanice, které slouží k opakovaným měřením na vybraných bodech nebo k terénním měřením, zpravidla v rámci velkých mezinárodních projektů.
Tato monitorovací infrastruktura tvoří základní zdroj dat pro pět výzkumných programů: (1) Výzkum vnitrodeskové seismicity na území České republiky a v jejím blízkém okolí, (2) Struktura kontinentální litosféry a mapování reliéfu rozhraní LAB v širším okolí Alp, (3) Rozvoj infrastruktury v oblasti GNSS, gravimetrie a zemských slapů, (4) Geodynamika a (5) Geologická a geofyzikální datová infrastruktura pro podporu výzkumu.

Více informací

Paleoseismologický průzkum lokality NJZ EDU: Posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice

Cílem projektu, řešeného v rámci několika dílčích úkolů, bylo posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice (DBZ) a příčných zlomů jako podklad pro seismotektonické modely používané pro posouzení seismického ohrožení JE Dukovany (EDU).
DBZ je jednou z hlavních zlomových struktur na východním okraji Českého masívu s projevy aktivity v období miocénu. Vzhledem ke značné délce okolo 200 km, pokračování do těsné blízkosti východních Alp, relativně výrazným projevům v reliéfu a projevům aktivních geodynamických procesů popisovaným z jeho okolí představuje tato struktura potenciálně významný zdroj seismických jevů.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v oblasti jižně od Ivančic ukazuje významnou aktivitu DBZ v miocénu, zatímco neporušená stratigrafie starších i mladších pleistocenních sedimentů uložených na zlomové linii svědčí proti zásadní kvartérní aktivitě studované části zlomu.
Vzhledem k vzácným nálezům struktur vzniklých zřejmě jako projevy otřesů v důsledku zemětřesení s neznámým ohniskem je doporučeno uvažovat v seismotektonickém modelu scénáře aktivních segmentů zlomu v jeho jižní části.

Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (REPP-CO2)

Projekt REPP-CO2 je zaměřen na rozvoj technologie geologického ukládání oxidu uhličitého v České republice, v souladu s hlavním cílem Programu CZ08 Norských fondů 2009-2014, jímž je „zmírnění dopadů klimatických změn prostřednictvím zvyšování znalostí a nadnárodní spolupráce v oblasti CCS“. Ukládání CO2 je koncovým článkem technologického řetězce této metody.
Navrhovaný projekt je zásadním krokem pro posun úrovně technologické připravenosti geologického ukládání CO2 v českém prostředí z úrovně TRL 4 (technologie ověřená v laboratoři) na úroveň TRL 5 (technologie ověřená v relevantním prostředí). Pro ukládání CO2 znamená TRL 5 jeho ověření formou pilotního projektu na konkrétní geologické struktuře obdobného typu jako případná budoucí úložiště průmyslového měřítka.
ÚFZ v rámci projektu testoval možnosti monitorování seismicity v blízkosti lokality ve specifických podmínkách Vídeňské pánve a blízkého regionu. Dalším výsledkem byl revidovaný katalog zemětřesení

Více informací

Pozdně kvartérní seismogenní zlomová aktivita a související vývoj sedimentačních pánví ve východní části Českého masívu

Projekt přinesl nové zásadní informace o pohybové historii a paleoseismicitě významných zlomů severovýchodního okraje Českého masívu, faciální architektuře a stratigrafii svrchnopleistocenních a holocenních fluviálních sedimentů Hornomoravského úvalu a současné seismické aktivitě severovýchodní části ČR. Výzkumy v uměle odkrytých profilech a vrtech poprvé umožnily bližší časové zařazení a kvantitativní zhodnocení tektonické aktivity některých zlomů a posouzení odezvy sedimentačního systému Hornomoravského úvalu na tuto aktivitu. Dvě nově vybudované seismické stanice se stávají trvalou součástí regionální monitorovací sítě MONET.

Neotektonika v předpolí Alp a Karpat

Podpůrný projekt kooperace zahrnoval geovědní týmy, které v současnosti provádějí výzkum aktivních zlomů v Českém masívu. Projekt byl zaměřen na výměnu metodologického know-how získaného v jednotlivých oblastech, vzájemnou logistickou podporu během kampaní terénního paleoseismologického výzkumu a získání souvislejšího obrazu o kvartérní a recentní deformaci v oblasti předpolí alpsko-karpatského mobilního pásma.

Výzkumný tým pro ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (Rewanusa)

Cílem společného projektu Ústavu geologických věd (ÚGV) a Ústavu fyziky Země (ÚFZ) PřF MU bylo (1) posílení vědecké odbornosti vědeckých pracovníků, kteří řeší geovědní a geoenvironmentální problematiku s důrazem na podzemní ukládání jaderného odpadu a dlouhodobou seismickou stabilitu území a (2) zvýšení úrovně vzdělání a potažmo profesní uplatnitelnosti absolventů z řad studentů PřF MU.

Paleoseismologické vyhodnocení zlomových struktur v okolí JE Temelín

Projekt s úzkou vazbou k výsledkům jednání smíšené česko-rakouské parlamentní komise o implementaci „Závěrů melkského procesu a následných opatření“ (tzv. Bruselský protokol) byl zaměřen zejména na zjištění charakteru a stáří pohybů na hlubockém zlomu, především s ohledem na související výskyt silných zemětřesení v průběhu pozdního kvartéru. Cílem projektu bylo posouzení současného neotektonického potenciálu zlomu a vytvoření podkladů pro případnou revizi seismického ohrožení JE Temelín.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v několika segmentech zlomu ukazuje neporušenou stratigrafii miocenních, pleistocenních a holocenních sedimentů uložených na zlomové linii a dokládá dlouhodobou neaktivitu zlomu.
Revize katalogů historických a instrumentálních zemětřesení indikuje slabou regionální seismicitu s magnitudy zemětřesení nepřesahujícími M_I=3.2 v období 1591-1991 a M_L=2.6 v období 1991-2009. Se samotným hlubockým zlomem není v období pozorování spojen žádný seismický jev.

Více informací