Seismologové zkoumají zemětřesení jednak pomocí záznamů z přístrojů, jednak vyhodnocováním informací o dopadech zemětřesení na stavby a krajinu a o vnímání projevů zemětřesení lidmi, což jsou tzv. makroseismické účinky. V minulosti, dokud seismologové neměli k dispozici přístroje pro záznam seismických vln (přibližně do roku 1900), byly zprávy o pocítění zemětřesení a o vzniklých škodách jediným zdrojem dat pro vyhodnocení zemětřesení.

Nejčastější zemětřesení jsou zemětřesení tektonická, kdy k uvolnění seismické energie dochází podél zlomu v pevném obalu Země (zemské kůře a nejsvrchnější části zemského pláště). Méně častá jsou zemětřesení provázející sopečnou činnost nebo způsobená řícením podzemních dutin. Existují i tzv. zemětřesení indukovaná mající svůj původ ve změnách tlakového zatížení v prostoru velkých přehrad nebo v podzemních zásobnících plynu. Specifickým typem zemětřesení jsou exploze, včetně jaderných.

Zemětřesení je fenomén, se kterým se lidstvo odjakživa setkávalo a se kterým se musí neustále počítat. Nejsou známy spolehlivé metody jak zemětřesení předpovídat ani jak mu zabránit, ale lze výrazně zmírnit jeho dopady konstrukcí seismicky odolných budov, výběrem méně rizikových lokalit pro strategické stavby (jaderné elektrárny, přehrady, hlubinná jaderná úložiště, apod.) a informováním a tréninkem obyvatel k efektivnímu chování při zemětřesení. Zemětřesení se šíří od svého zdroje ve formě seismických vln všemi směry a po dosažení povrchu Země ho rozkmitá i se všemi objekty na něm. Existuje řada příčin (typů) zemětřesení.

Více též Typy zemětřesení