Přehled výzkumných projektů

Probíhající projekty


CzechGeo/EPOS a CzechGeo/EPOS-Sci

2010-2020; MŠMT LM 2010008 a LM2015079, OPVVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001800; ÚFZ je spoluřešitelem projektů
Odborná spolupráce: GFÚ AVČR Praha; ÚSMH AVČR Praha; ÚGN AVČR Ostrava; MFF UK Praha; PřF UK Praha; ČGS

CzechGeo / EPOS je ucelený systém pozorování geofyzikálních polí provozovaný geovědními institucemi České republiky. Projekt je úzce svázán s evropským projektem 7. rámcového programu EPOS (European Plate Observing System), zařazeným v r. 2008 do cestovní mapy evropských výzkumných infrastruktur ESFRI. Kostru monitorovacího systému tvoří stálé observatoře (seismické, GPS, magnetické, gravimetrické a geodynamické), zapojené do globálních datových sítí s dostupností dat v reálném čase. Stálé observatoře jsou ve vybraných oblastech dlouhodobě významných pro základní výzkum doplněny lokálními stanicemi. Další úrovní systému jsou mobilní stanice, které slouží k opakovaným měřením na vybraných bodech nebo k terénním měřením, zpravidla v rámci velkých mezinárodních projektů.
Tato monitorovací infrastruktura tvoří základní zdroj dat pro pět výzkumných programů: (1) Výzkum vnitrodeskové seismicity na území České republiky a v jejím blízkém okolí, (2) Struktura kontinentální litosféry a mapování reliéfu rozhraní LAB v širším okolí Alp, (3) Rozvoj infrastruktury v oblasti GNSS, gravimetrie a zemských slapů, (4) Geodynamika a (5) Geologická a geofyzikální datová infrastruktura pro podporu výzkumu.

Více informací


Seismic Ground Motion Assessment, v.2 (SIGMA-2)

2017-2021; podporováno ČEZ a.s.; ÚFZ je jedním z hlavních řešitelů dílčích částí projektu
Odborná spolupráce: IP Consult, ÚSMH AVČR, zahraniční partneři projektu

SIGMA-2 je projekt výzkumu a vývoje zaměřený na seismické ohrožení a odhad seismických pohybů půdy. Je financován konsorciem průmyslových firem: EDF (France), Pacific Gas & Electricity (USA), Swiss Nuclear (Switzerland), CEA (France), ČEZ (Cech Republic), Areva (France) a CRIEPI (Japan).
Cílem projektu je zlepšení datových vstupů a vývoj metodických postupů pro výpočet seismického ohrožení, který by měl být co nejlépe adaptovaný specifickým podmínkám posuzovaných lokalit.
ÚFZ je zapojen do řešení dvou témat: (1) Zlomy a tektonika: Posouzení aktivních zlomů v oblastech s nízkou úrovní seismicity a (2) Parametry zemětřesení: Revize českého národního katalogu zemětřesení.
Výstupy projektu budou zahrnovat databázi aktivních zlomů s doporučením pro jejich aplikaci v seismotektonických modelech pro PSHA a nový revidovaný katalog historických a instrumentálních zemětřesení pro území ČR a nejbližší okolí.


Dlouhodobý výzkum geochemických bariér pro ukládání jaderného odpadu (Geobarr)

2018-2022; OPVVV CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008459; ÚFZ je spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: ÚGV MU Brno, DIAMO s.p., SÚRAO

Cílem projektu je doplnění dosavadních údajů o mechanismech vzniku ložiska Rožná a zejména pak studium charakteristik okolního geologického prostředí, které působilo jako přírodní geochemická bariéra bránící migraci uranu z prostředí ložiska do okolí. Tyto charakteristiky mohou být využity při vyhledávání vhodné lokality a výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva, které je tvořeno převážně UO2, podobně jako většina rud na ložisku Rožná.
ÚFZ je zodpovědný za studium historické seismicity, instrumentální monitorování současné seismicity a výzkum pohybové historie zlomů v širším regionu.


Hydrotermální potenciál oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky (HTPO)

2018-2021; Interreg ATCZ167; ÚFZ je spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: ÚGV MU Brno, ZAMG Wien, GBA Wien

Náplní projektu je zjistit pomocí geologických, hydrogeologických a geofyzikálních metod charakter a původ termálních vod ve zkoumané oblasti Laa an der Thaya-Pasohlávky. Na základě zjištění původu vod, příp. rychlosti jejich doplňování a po posouzení možných rizik této geotermální struktury budou  doporučeny varianty jejich dalšího využívání.
ÚFZ v zájmovém regionu studuje současnou a historickou seismicitu a zkoumá pohybovou historii zlomů.


Monitorování v rámci globálního verifikačního systému CTBT - seismologická stanice VRAC

od r. 1997; podporováno SÚJB; ÚFZ je hlavním řešitelem projektu
Spolupráce: SÚJB, CTBTO

Hlavním cílem tohoto dlouhodobého úkolu je poskytování technické podpory pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ve shodě se závazky České republiky. Spolupráci mezi ČR a CTBTO zajišťuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Dodržování Smlouvy má být kontrolováno Mezinárodním monitorovacím systémem, jehož součástí je pomocná seismologická stanice VRAC (AS26), provozovaná Ústavem fyziky Země. ÚFZ provozuje v rámci tohoto projektu také Národní datové centrum (NDC) v Brně, které udržuje bezporuchový provoz stanice AS26, zajišťuje přenos jejích záznamů do Mezinárodního datového centra CTBTO ve Vídni, analyzuje záznamy seismických stanic a v případě detekce jaderné exploze informuje národní autority o jejích parametrech.

Více informací


Monitorování lokalit jaderných elektráren Temelín a Dukovany

od r. 1991; odběratelem je ČEZ a.s.; ÚFZ je hlavním řešitelem projektu
Spolupráce: ČEZ, (dříve SÚJB)

Seismické monitorování lokality Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany je prováděno v souladu s bezpečnostními doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jeho základním úkolem je seismotektonická charakteristika širšího okolí elektráren, definování seismických zdrojových oblastí používaných při výpočtech seismického ohrožení, rozlišení aktivních a neaktivních zlomů a stanovení maximálního magnituda v oblastech s difúzní seismicitou, popř. v oblastech bez historických zemětřesení.
K monitorování využíváme dvě vlastní lokální sítě krátkoperiodických seismických stanic, které jsou v provozu od r. 1991 (síť Temelín), resp. 2015 (síť Dukovany).

Více informací

 

Ukončené projekty (od r. 2000)


Paleoseismologický průzkum lokality NJZ EDU: Posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice

2014-2018; odběratelem byl ČEZ a.s.; ÚFZ byl hlavním řešitelem dílčích částí projektu
Odborná spolupráce: Energoprůzkum Praha

Cílem projektu, řešeného v rámci několika dílčích úkolů, bylo posouzení aktivity zlomové zóny Diendorf-Boskovice (DBZ) a příčných zlomů jako podklad pro seismotektonické modely používané pro posouzení seismického ohrožení JE Dukovany (EDU).
DBZ je jednou z hlavních zlomových struktur na východním okraji Českého masívu s projevy aktivity v období miocénu. Vzhledem ke značné délce okolo 200 km, pokračování do těsné blízkosti východních Alp, relativně výrazným projevům v reliéfu a projevům aktivních geodynamických procesů popisovaným z jeho okolí představuje tato struktura potenciálně významný zdroj seismických jevů.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v oblasti jižně od Ivančic ukazuje významnou aktivitu DBZ v miocénu, zatímco neporušená stratigrafie starších i mladších pleistocenních sedimentů uložených na zlomové linii svědčí proti zásadní kvartérní aktivitě studované části zlomu.
Vzhledem k vzácným nálezům struktur vzniklých zřejmě jako projevy otřesů v důsledku zemětřesení s neznámým ohniskem je doporučeno uvažovat v seismotektonickém modelu scénáře aktivních segmentů zlomu v jeho jižní části.


Příprava výzkumného pilotního projektu geologického ukládání CO2 v České republice (REPP-CO2)

2015-2016; Norské Fondy NF-CZ08-OV-1-006-2015; ÚFZ byl spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: ČGS; ÚJV Řež a.s.; Centrum výzkumu Řež s.r.o.; Miligal s.r.o.; VŠB-TU Ostrava

Projekt REPP-CO2 je zaměřen na rozvoj technologie geologického ukládání oxidu uhličitého v České republice, v souladu s hlavním cílem Programu CZ08 Norských fondů 2009-2014, jímž je „zmírnění dopadů klimatických změn prostřednictvím zvyšování znalostí a nadnárodní spolupráce v oblasti CCS“. Ukládání CO2 je koncovým článkem technologického řetězce této metody.
Navrhovaný projekt je zásadním krokem pro posun úrovně technologické připravenosti geologického ukládání CO2 v českém prostředí z úrovně TRL 4 (technologie ověřená v laboratoři) na úroveň TRL 5 (technologie ověřená v relevantním prostředí). Pro ukládání CO2 znamená TRL 5 jeho ověření formou pilotního projektu na konkrétní geologické struktuře obdobného typu jako případná budoucí úložiště průmyslového měřítka.
ÚFZ v rámci projektu testoval možnosti monitorování seismicity v blízkosti lokality ve specifických podmínkách Vídeňské pánve a blízkého regionu. Dalším výsledkem byl revidovaný katalog zemětřesení

Více informací


Pozdně kvartérní seismogenní zlomová aktivita a související vývoj sedimentačních pánví ve východní části Českého masívu

2012-2015; GAČR GAP210/12/0573; ÚFZ byl spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: UP Olomouc; ÚSMH AVČR

Projekt přinesl nové zásadní informace o pohybové historii a paleoseismicitě významných zlomů severovýchodního okraje Českého masívu, faciální architektuře a stratigrafii svrchnopleistocenních a holocenních fluviálních sedimentů Hornomoravského úvalu a současné seismické aktivitě severovýchodní části ČR. Výzkumy v uměle odkrytých profilech a vrtech poprvé umožnily bližší časové zařazení a kvantitativní zhodnocení tektonické aktivity některých zlomů a posouzení odezvy sedimentačního systému Hornomoravského úvalu na tuto aktivitu. Dvě nově vybudované seismické stanice se stávají trvalou součástí regionální monitorovací sítě MONET.


Neotektonika v předpolí Alp a Karpat

2013-2014; Mobiity 7AMB13AT023; ÚFZ byl spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: ÚSMH AVČR; ÚGN AVČR; Universität Wien

Podpůrný projekt kooperace zahrnoval geovědní týmy, které v současnosti provádějí výzkum aktivních zlomů v Českém masívu. Projekt byl zaměřen na výměnu metodologického know-how získaného v jednotlivých oblastech, vzájemnou logistickou podporu během kampaní terénního paleoseismologického výzkumu a získání souvislejšího obrazu o kvartérní a recentní deformaci v oblasti předpolí alpsko-karpatského mobilního pásma.


Výzkumný tým pro ukládání radioaktivních odpadů a jadernou bezpečnost (Rewanusa)

2011-2014; OPVK CZ.1.07/2.3.00/20.0052; ÚFZ byl jedním z řešitelů projektu
Odborná spolupráce: ÚGV MU Brno

Cílem společného projektu Ústavu geologických věd (ÚGV) a Ústavu fyziky Země (ÚFZ) PřF MU bylo (1) posílení vědecké odbornosti vědeckých pracovníků, kteří řeší geovědní a geoenvironmentální problematiku s důrazem na podzemní ukládání jaderného odpadu a dlouhodobou seismickou stabilitu území a (2) zvýšení úrovně vzdělání a potažmo profesní uplatnitelnosti absolventů z řad studentů PřF MU.


Paleoseismologické vyhodnocení zlomových struktur v okolí JE Temelín

2009-2010; SÚJB VaV 01/2009; ÚFZ byl hlavním řešitelem projektu
Odborná spolupráce: Energoprůzkum Praha; ÚSMH AVČR

Projekt s úzkou vazbou k výsledkům jednání smíšené česko-rakouské parlamentní komise o implementaci „Závěrů melkského procesu a následných opatření“ (tzv. Bruselský protokol) byl zaměřen zejména na zjištění charakteru a stáří pohybů na hlubockém zlomu, především s ohledem na související výskyt silných zemětřesení v průběhu pozdního kvartéru. Cílem projektu bylo posouzení současného neotektonického potenciálu zlomu a vytvoření podkladů pro případnou revizi seismického ohrožení JE Temelín.
Množství dat získaných rozsáhlým geologickým, geofyzikálním, vrtným průzkumem a navazujícím výzkumem v několika segmentech zlomu ukazuje neporušenou stratigrafii miocenních, pleistocenních a holocenních sedimentů uložených na zlomové linii a dokládá dlouhodobou neaktivitu zlomu.
Revize katalogů historických a instrumentálních zemětřesení indikuje slabou regionální seismicitu s magnitudy zemětřesení nepřesahujícími MI=3.2 v období 1591-1991 a ML=2.6 v období 1991-2009. Se samotným hlubockým zlomem není v období pozorování spojen žádný seismický jev.

Více informací


Monitorování západočeské rojové oblasti seismologickou sítí KRASNET

1991-2008; vlastní financování; ÚFZ byl hlavním řešitelem projektu

Monitorování nejaktivnější oblasti poblíž Nového Kostela probíhalo od dubna 1991 do září 2008 sítí pěti digitálních třísložkových seismických stanic. Účelem měření bylo detailní sledování recentní seismické aktivity a interpretace ve vztahu k tektonické a geologické stavbě území.

Více informací


ACORN I-III (Alpine Carpathian On-line Research Network)

1995-2004; zdroj; ÚFZ byl spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: ZAMG Wien

V rámci projektů ACORN I, II a III byla realizována úzká vědecko-technická spolupráce ÚFZ s Ústředním ústavem pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) ve Vídni na digitální registraci zemětřesení v oblasti Českého masivu, Východních Alp a Západních Karpat.
Hlavní náplní projektu bylo (1) Vybudování infrastruktury umožňující simultánní zpracování seismologických dat v ZAMG Vídeň a ÚFZ v Brně, (2) integrace stanice MORC, MOA a dalších do telemetrické sítě digitálních seismologických stanic s real-time přenosem, (3) Monitorování seismicity a lokalizace tektonických zemětřesení, (4) Sestavení revidovaného katalogu historických zemětřesení, (5) Kompilace českých a rakouských tíhových a geomagnetických mapových dat do jednotného systému a (6) Seismotektonické interpretace.


Seismologické monitorování vodní elektrárny Dlouhé stráně

1999-2003; podpořeno italskou vládou; ÚFZ byl hlavním řešitelem projektu
Odborná spolupráce: INGV Roma

Projekt byl podpořen v rámci programu italské vědeckotechnické pomoci zemím střední a východní Evropy. Italským partnerem při řešení projektu bylo seismologické pracoviště INGV Roma.
Cílem projektu bylo zjištění seismicity indukované provozem přečerpávací elektrárny a přirozené seismicity v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. K tomuto účelu byla vybudována lokální seismologická síť pěti stanic, z nichž několik bylo provozováno i po ukončení projektu a později se stalo základem dnešní regionální sítě MONET.


Výzkum hluboké stavby Českého masivu CELEBRATION 2000

2000-2002; MŠMT VaV/630/2/00; ÚFZ byl spoluřešitelem projektu
Odborná spolupráce: GFÚ AVČR Praha a další partneři

CELEBRATION 2000 (Central Europe Lithospheric Experiment Based on Refraction) byl mezinárodní seismický refrakční experiment zaměřený na geologicko-geofyzikální výzkum hluboké stavby zemské kůry ve střední Evropě. Projekt byl koordinován polskou Akademií věd a University of Texas at El Paso v USA s podporou National Science Foundation (NSF). Na projektu spolupracovalo přes 25 vědeckých a výzkumných institucí z ČR, Polska, USA, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Německa, Finska, Ruska a Běloruska.
Účast ÚFZ zahrnovala zejména podporu měřicí fáze experimentu.