Úvod     Parametry sítě     Geologická stavba     Aktuální zemětřesení     Seismicita oblasti     Bulletiny     Publikace     Data

Oblast západních Čech má poměrně složitou geologickou stavbu (geologická mapa).V tomto prostoru se stýká jednotka saxothuringika s moldanubikem a existují zde dvě výrazné příkopovité propadliny - ve směru ZJZ-VSV ohárecký rift a ve směru S-J chebská pánev jako součást chebsko-domažlického riftu. Obě deprese jsou vyplněny paleogenními a neogenními sedimenty (Mísař et al. 1983), ve kterých jsou zjištěny projevy recentních pohybů. Na východě i na západě studované oblasti vystupují k povrchu mohutná granitová tělesa - karlovarský pluton (na V) a smrčinský pluton (na Z). Jedním z nejvýznamnějších zlomů je mariánskolázeňský hlubinný zlom, který se zde kříží se zlomovým pásmem oháreckého riftu. Podílí se pravděpodobně i na stavbě chebské pánve, která vybíhá k severu mezi dvěma paralelními severojižními zlomy - východním a západním okrajovým zlomem. Na západě jeden okrajový zlom omezuje pásmo Smrčin, na východě tvoří druhý okrajový zlom zdaleka viditelnou hranu s metamorfovanými horninovými komplexy (foto 1).

Komplex metamorfovaných hornin jednotek svatavského krystalinika a vogtland-saského paleozoika dosahuje v oblasti Kraslicka předpokládané mocnosti okolo 3 km a je tvořen především horninami s vysokým stupněm rychlostní anizotropie - břidlicemi, svory a fylity. Tyto horniny obsahují často až několik metrů mocné čočky tmavých kvarcitů, které jsou odolnější vůči erozi a vystupují tak na povrch ve vrcholových partiích okolních kopců (foto 2,3). Stupeň metamorfózy se směrem k JJV zvyšuje. Méně metamorfované fylity na severu mají výraznou břidličnatost a vrásovou strukturu (foto 4). Více metamorfované svory v okolí Kraslic, Rotavy a Oloví tvoří mocné lavice, patrné v zářezech silnic (foto 5). Nejvíce metamorfované svory až migmatity se nacházejí na jihu, na okraji sokolovské sedimentární pánve.

Karlovarský pluton tvoří severní a východní hranici studované oblasti. Vyskytují se zde dva typy žul - starší horská a mladší krušnohorská. Mocnost plutonu je na základě gravimetrického mapování odhadována okolo 12 km a jeho výběžky zasahují na západě až pod komplex metamorfovaných hornin (Mazáč et al. 1962, Vrána et al. 1997).

Smrčinský pluton má předpokládanou mocnost okolo 8-10 km a tvoří podloží severní části chebské pánve. Buduje severozápadní hranici oblasti a vychází na povrch v oblasti Skalné (foto 6) a Plesné. Žuly jsou velmi alterované. Výchoz smrčinské žuly je vymapován také v oblasti svatavského krystalinika u obce Horka. Lze tedy předpokládat v blízkosti východního okraje chebské pánve kontakt s karlovarským plutonem, a to až do hloubky okolo 8 km.

V celé oblasti západních Čech jsou četné výskyty vulkanických hornin, především nefelinických bazanitů, které se v mnoha případech stávaly cennou surovinou pro štěrkařské účely (např. lom Rotava - foto 7). Na některých lokalitách je velmi pěkně vyvinuta sloupcovitá odlučnost. Nejmladšími vulkanickými tělesy jsou kvartérní sopky Komorní hůrka (foto 8) u Františkových Lázní a Železná hůrka (foto 9,10).

Severní část chebské pánve je vyplněna sedimenty s maximální mocností 300 m na východním okraji, v oblasti již zmíněné obce Horka. Podloží severní části chebské pánve tvoří většinou pokleslé kry smrčinského plutonu. Projevují se zde tektonické linie několika směrů : SZ-JV, VSV-ZJZ a S-J. V tektonické stavbě a hydrogeologické struktuře chebské pánve dominuje sooské centrální poruchové pásmo ve směru SZ-JV (Šantrůček 1979). Sooské poruchové pásmo reprezentuje přívodní dráhu oxidu uhličitého a kyselek. V oblasti Vackovec - Hartoušov dochází k intenzivním, plošně rozsáhlým přírodním únikům a výronům oxidu uhličitého, které lze pozorovat jednak v údolní nivě potoku Plesná a jednak v přírodní rezervaci Soos spolu se suchými výrony CO₂ v bahenních kráterech mofetového typu (foto 11,12,13). Kromě toho je chebská panev známa i četnými ložisky kaolinových jílů využívaných v keramickém průmyslu. Největší akumulace rozsáhlých povrchových lomů je při východním okraji, mezi Skalnou a Plesnou.

427. návštěvník