Prirodovedecka fakulta Masarykova Universita Brno
  Úvod     Parametry sítě     Geologická stavba     Aktuální zemětřesení     Seismicita oblasti     Bulletiny     Publikace     Data    


Geologická stavba oblasti sítě KRASNET

Geologická mapa Oblast západních Čech má poměrně složitou geologickou stavbu (geologická mapa).V tomto prostoru se stýká jednotka saxothuringika s moldanubikem a existují zde dvě výrazné příkopovité propadliny - ve směru ZJZ-VSV ohárecký rift a ve směru S-J chebská pánev jako součást chebsko-domažlického riftu. Obě deprese jsou vyplněny paleogenními a neogenními sedimenty (Mísař et al. 1983), ve kterých jsou zjištěny projevy recentních pohybů. Na východě i na západě studované oblasti vystupují k povrchu mohutná granitová tělesa - karlovarský pluton (na V) a smrčinský pluton (na Z). Jedním z nejvýznamnějších zlomů je mariánskolázeňský hlubinný zlom, který se zde kříží se zlomovým pásmem oháreckého riftu. Podílí se pravděpodobně i na stavbě chebské pánve, která vybíhá k severu mezi dvěma paralelními severojižními zlomy - východním a západním okrajovým zlomem. Na západě jeden okrajový zlom omezuje pásmo Smrčin, na východě tvoří druhý okrajový zlom zdaleka viditelnou hranu s metamorfovanými horninovými komplexy (foto 1).

Komplex metamorfovaných hornin jednotek svatavského krystalinika a vogtland-saského paleozoika dosahuje v oblasti Kraslicka předpokládané mocnosti okolo 3 km a je tvořen především horninami s vysokým stupněm rychlostní anizotropie - břidlicemi, svory a fylity. Tyto horniny obsahují často až několik metrů mocné čočky tmavých kvarcitů, které jsou odolnější vůči erozi a vystupují tak na povrch ve vrcholových partiích okolních kopců (foto 2,3). Stupeň metamorfózy se směrem k JJV zvyšuje. Méně metamorfované fylity na severu mají výraznou břidličnatost a vrásovou strukturu (foto 4). Více metamorfované svory v okolí Kraslic, Rotavy a Oloví tvoří mocné lavice, patrné v zářezech silnic (foto 5). Nejvíce metamorfované svory až migmatity se nacházejí na jihu, na okraji sokolovské sedimentární pánve.

Karlovarský pluton tvoří severní a východní hranici studované oblasti. Vyskytují se zde dva typy žul - starší horská a mladší krušnohorská. Mocnost plutonu je na základě gravimetrického mapování odhadována okolo 12 km a jeho výběžky zasahují na západě až pod komplex metamorfovaných hornin (Mazáč et al. 1962, Vrána et al. 1997).

Smrčinský pluton má předpokládanou mocnost okolo 8-10 km a tvoří podloží severní části chebské pánve. Buduje severozápadní hranici oblasti a vychází na povrch v oblasti Skalné (foto 6) a Plesné. Žuly jsou velmi alterované. Výchoz smrčinské žuly je vymapován také v oblasti svatavského krystalinika u obce Horka. Lze tedy předpokládat v blízkosti východního okraje chebské pánve kontakt s karlovarským plutonem, a to až do hloubky okolo 8 km.

V celé oblasti západních Čech jsou četné výskyty vulkanických hornin, především nefelinických bazanitů, které se v mnoha případech stávaly cennou surovinou pro štěrkařské účely (např. lom Rotava - foto 7). Na některých lokalitách je velmi pěkně vyvinuta sloupcovitá odlučnost. Nejmladšími vulkanickými tělesy jsou kvartérní sopky Komorní hůrka (foto 8) u Františkových Lázní a Železná hůrka (foto 9,10).

Severní část chebské pánve je vyplněna sedimenty s maximální mocností 300 m na východním okraji, v oblasti již zmíněné obce Horka. Podloží severní části chebské pánve tvoří většinou pokleslé kry smrčinského plutonu. Projevují se zde tektonické linie několika směrů : SZ-JV, VSV-ZJZ a S-J. V tektonické stavbě a hydrogeologické struktuře chebské pánve dominuje sooské centrální poruchové pásmo ve směru SZ-JV (Šantrůček 1979). Sooské poruchové pásmo reprezentuje přívodní dráhu oxidu uhličitého a kyselek. V oblasti Vackovec - Hartoušov dochází k intenzivním, plošně rozsáhlým přírodním únikům a výronům oxidu uhličitého, které lze pozorovat jednak v údolní nivě potoku Plesná a jednak v přírodní rezervaci Soos spolu se suchými výrony CO2 v bahenních kráterech mofetového typu (foto 11,12,13). Kromě toho je chebská panev známa i četnými ložisky kaolinových jílů využívaných v keramickém průmyslu. Největší akumulace rozsáhlých povrchových lomů je při východním okraji, mezi Skalnou a Plesnou.


© RNDr. Zuzana Skácelová

821. návštěvník